Vladimír Jiránek se narodil 6. června 1938 v Hradci Králové a vystudoval novinářství na filozofické fakultě pražské Univerzity Karlovy. Celý život je kreslířem a karikaturistou na volné noze. Spolupracoval s řadou časopisů, např. Dikobraz, Mladý svět, melodie, Technický magazín, Literární noviny a Živa. V posledních letech byla nejvýznamnější jeho spolupráce s deníkem Lidové noviny (1989 - 93, od r. 1999), Mlada fronta DNES (od 1993), hospodářské noviny (od 1999) a časopis Reflex(od r. 1998) kam přispíval každodenními aktuálními kresbami dotýkajícími se veřejného života. Od r. 1998 se jeho kresby pravidelně objevali na internetových stránkách neviditelného psa.
Ilustroval desítky knih, k nejznámějším patří: Jak jsem bránil přírodu (J. Velek, 1980), Parkinsonovy zákony (C. N. Parkinson, 1984), Zákaz vjezdu do ráje (J. Štroblová, 1987), Příběhy pro dvě nohy (J. Velek, 1988), Život jako štafeta (J. Marhounová, 1988), Sen a snění (M. černoušek, 1988), Cesty a poutníci (J. vácha, 1989), Stará dáma se baví (L. Vaculík, 1990).
Vystavoval své kresby v Praze (1976, 1979, 1985, 1989, 1998), Olomouci (1977, 1981, 1987), Mariánských Lázních (1986), Kroměříži (1978), Varšavě (1987), Pardubicích (1988), Opavě (1988) a jinde.
Jako scénárista a režisér spolupracoval se studiem kresleného filmu Bratři v triku a studiem AIF.
Vytvořil řadu krátkých filmů které byly mnohokrát oceněny na zahraničních filmových soutěžích:
Pro televizi připravil večerníčky Bob a Bobek - králíci z klobouku a Pat a Mat.
Je autorem jedenácti knih kreseb: Anekdoty o civilizaci (1977), Jak je tomu u lidí (1983), Humor a psychoanalýza (1984), Běžte a milujte se (1987), Knížka pro snílky (1989), Události (1990), Všichni jsem demokrati (1992), Omilovánky (1995), Hamleti, klauni a ti druzí (1997), Doktorská knížka (1997), Zakázaný Jiránek (1998) a spoluautorem knihy Proti blbé náladě (B. Pečinka, V. Jiránek, 1999).
V roce 1998 získal cenu Karla Poláčka v kategorii "Humor moudrých".